OHK Jihlava

Kolem zjišťování informací o očkování zaměstnanců se objevilo několik rozporuplných informací. Již je jasno. Úřad pro ochranu osobních údajů spor ukončil.

Zaměstnavatelé povinně testují zaměstnance s určitými výjimkami. Mezi ty patří i očkovaní zaměstnanci. Vyskytly se však pochybnosti, zda vůbec mohou zaměstnavatelé informaci o vakcinaci zaměstnanců zjišťovat. A přitom ji pro prokázání výjimky z testování nezbytně potřebují.

 

 

Testování ve firmách je v plném proudu

Od pondělí 29. listopadu 2021 zaměstnavatelé opět povinně testují. Testování na pracovišti se vyhnou plně očkovaní nebo zaměstnanci s prokázaným onemocněním (včetně osob starších 60 let, zde vláda původně zvažovala výjimku). Naopak výjimka zůstala zachována zaměstnancům, kteří se vzhledem k povaze práce na svém pracovišti nesetkávají se třetími osobami. Netestují se ani zaměstnanci s doloženým negativním RT-PCR testem mladším 7 dní či rychlým antigenním testem mladším 7 dní, který provedl zdravotnický pracovník. Povinnost testování ve firmách by měla platit do konce února 2022.

60 Kč na test u výjimek nebude

Příspěvek lze čerpat na zaměstnance s hlavním pracovním poměrem i s dohodou o pracovní činnosti a dohodou o provedení práce. Za zaměstnance se v tomto případě považují i dočasně přidělení zaměstnanci agentury práce, osoby připravující se na výkon povolání nebo vykonávající praxi a dobrovolníci. 

Povinné testování se však týká pouze zaměstnanců, kteří nemají mimořádným opatřením stanovenou výjimku. Je tedy jasné, že na zaměstnance očkované nebo zaměstnance s prodělaným onemocněním zaměstnavatel 60 Kč na test nedostane.

Údaj o očkování se zjišťovat nesmí

Pro testování ale takovou informaci potřebuje. Ministerstvo zdravotnictví ČR uvedlo, že informace o očkování proti covidu je považována za informaci o zdravotním stavu, protože vypovídá o tom, že osobě byla poskytnuta určitá zdravotní služba poskytovatelem zdravotních služeb (v tomto případě jí byla aplikována vakcína). Stejně jako za informaci o zdravotním stavu považujeme informaci o jiných poskytnutých zdravotních službách, které mohou ovlivňovat zdraví člověka. Tyto údaje jsou však vysoce důvěrné, a jsou proto právem chráněny, uvádí resort.

Údaj o zdravotním stavu je možné zpracovávat pouze, je-li dána některá z podmínek uvedených v čl. 9 odst. 2 GDPR. Dle názoru resortu zdravotnictví tak zaměstnavatelé nemohou bez existence výjimky dle GDPR zpracovávat informace o očkování zaměstnanců proti covidu. Výjimka České republice, jako členskému státu EU, nebyla udělena, resp. ČR o tuto výjimku ani nežádala.

Jak určit výjimky a neporušit zákon?

Rovněž Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) zveřejnil rámcové vyjádření k testování zaměstnanců. Zaměstnavatelé při plnění uložené povinnosti zajišťovat testování zaměstnanců na přítomnost nákazy COVID-19 zpracovávají osobní údaje ke splnění právní povinnosti, která se na ně vztahuje dle obecného nařízení.

Zaměstnavatel se při shromažďování osobních údajů dostává ve smyslu obecného nařízení do role správce osobních údajů. "Z důvodu veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví dle obecného nařízení je při testování zaměstnanců zpracovávána také zvláštní kategorie osobních údajů vypovídajících o zdravotním stavu. Samotné záznamy o provedení testů u jednotlivých zaměstnanců je možno využívat pouze v přímé souvislosti s plněním povinností uložených mimořádným opatřením."

Záznamy o provedení testů a GDPR

Vlastní záznamy o provedení testů u zaměstnanců obsahují podle ÚOOÚ pouze:

• základní identifikační údaje zaměstnance (jméno, příjmení, číslo pojištěnce),
• údaje o zdravotní pojišťovně zaměstnance, 
• údaje o přesném čase provedení testu, 
• výsledek testu na nákazu COVID-19.

Stejné omezení rozsahu pouze na nezbytné osobní údaje platí i pro případné dokumenty prokazující výjimku z povinného testování daného zaměstnance (identifikační údaje zaměstnance, důvod výjimky z testování).

Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů musí zaměstnavatel zajistit, aby osobní údaje byly zpracovávány s co nejvyšší ochranou soukromí, tedy aby standardně nebyly zpřístupněny neomezenému počtu osob. Samotná evidence provedených testů zaměstnanců musí být náležitě zabezpečena a přístup k ní by měly mít pouze osoby pověřené plněním úkolů k dodržování mimořádného opatření. Současně jsou povinni informace o druhu a povaze testů a o zvoleném způsobu testování, také konkrétní informace o zpracování osobních údajů za účelem testování, mimo jiné o právním základu tohoto zpracování, případném předání údajů orgánům ochrany veřejného zdraví jako příjemcům a době uložení údajů v případě potřeby předat orgánu ochrany veřejného zdraví.

Vysvětlení je jednoduché: Právní důvod

Jak si mají zaměstnavatelé s rozporuplnými vyjádřeními o informacích o očkování zaměstnanců poradit?  Není to tak složité. Ministerstvo zdravotnictví vycházelo ve svém vyjádření z rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 18. listopadu 2021, č. j. SPR. ÚS 1003/21–3 INF. Šlo o odmítnutí žádosti o informace o tom, kolik soudců Ústavního soudu, respektive asistentů podstoupilo očkování proti COVID-19. Soud však rozhodoval před vydáním aktuálně platného mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví ukládajícího zaměstnavatelům povinnost testovat jejich zaměstnance, pokud se na ně nevztahuje některá z výjimek.

Jednoduše řečeno, před platností tohoto mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví o povinném testování zaměstnanců mohli zaměstnavatelé zkoumat „bezinfekčnost“ zaměstnanců pouze dle zákoníku práce, tj. informaci o očkování proti COVID-19 zjišťovat nemohli. Po dobu mimořádného opatření jsou oprávněni tak činit. Existuje k tomu řádný právní důvod a tím je vydané mimořádné opatření. Žádnou výjimku od EU k tomu Česká republika nepotřebuje. Potvrzuje Úřad pro ochranu osobních údajů ve svém aktuálním vyjádření.

Informace o vakcinaci zaměstnance slouží pouze pro účely testování, k jiným účelům ji zaměstnavatel zjišťovat ani zpracovávat nesmí.

Zdroj: Podnikatel.cz