OHK Jihlava

Národní centrum Průmyslu 4.0 připravilo čtvrté vydání Analýzy českého průmyslu 4/2021. Analýza vychází z dat získaných z 250 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu. Firmy jsou do budoucna mírně optimistické, jejich zástupci například očekávají v roce 2022 mírný nárůst tržeb.

Analýza byla vydána při příležitosti nezávislé debaty největších osobností průmyslu – Barometr českého průmyslu, která proběhne 10. prosince. Samotný průzkum probíhal v říjnu a listopadu roku 2021.

 

 

Tržby průmyslových firem se v příštím roce podle jejich zástupců zvýší v průměru o 4,4 %. Predikce jednotlivých ředitelů se však výrazně liší. Nejvíce firem (zhruba pětina) očekává růst svých tržeb ve výši 8 až 10 procent. Naopak 5 procent ředitelů průmyslových podniků se obává poklesu svých tržeb ve výrazné výši 18–20 %. Desetina podnikových šéfů se pro příští rok obává stagnace své společnosti.

Optimističtější jsou ředitelé velkých firem, kteří očekávají tržby o dva procentní body vyšší než šéfové malých a středních podniků. Pozitivní trend růstu by měl pokračovat i v roce 2023, kdy je předpokládáno zvýšení tržeb v průměru o 5,4 %. Na výraznější nárůst prodejů se tentokrát těší ředitelé malých a středních podniků, kdy predikují zvýšení tržeb o 6 %. Velké firmy očekávají o dva procentní body nižší růst.

Největší překážkou je nedostatek pracovníků

„Podle tvrzení firem je absolutně největší barierou pro české podniky nedostatek pracovních sil. Krátko- a střednědobě by určitou úlevu pro podniky mohla přinést liberálnější politika importu zahraničních pracovníků. Dlouhodobě bude ve stárnoucí zemí jediným řešením zásadní investice do automatizace a robotizace v průmyslu jakož i některých službách,“ říká guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

„Firmám teď nejvíce brání ve větším ekonomickém rozvoji růst cen vstupních materiálů a polotovarů a růst cen energie.  Firmy v tomto nečekají zlepšení ani v příštím roce. Části z nich pomohly fixace cen energií, jiné se pustily do úspor. Středně a dlouhodobě bude ale jediným řešením důraz na přidanou hodnotu, digitalizace a inovace,“ připojuje Petr Jonák, Head of Corporate Affairs & Sustainability, T-Mobile Czech Republic a.s.

Vladimír Mařík, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace ČR a vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, shrnuje výhody Průmyslu 4.0 pro současnou turbulentní dobu: „Průmysl 4.0 umožňuje dynamicky měnit výrobu podle momentální dostupnosti polotovarů a surovin, pomáhá optimálně kompenzovat logistické výpadky, nahrazuje zaměstnance v oblasti fyzické práce.“

S digitalizací a robotizací jsou firmy odolnější

„Digitalizace zásadně zvyšuje celkovou odolnost firmy. Jednak z pohledu ryzí bezpečnosti, kdy jsou firmy lépe chráněné proti kybernetickým hrozbám a následným citelným ztrátám. Ale také z pohledu ekonomické odolnosti – automatizace procesů, umělá inteligence a využití big data, to vše firmám umožňuje lépe predikovat blížící se hrozby (například hrozící růst cen materiálů nebo nedostatek dílů) a optimalizovat současné zdroje – zaměstnance a jejich produktivitu, ale i materiály,“ vysvětluje Chief Commercial Officer Enterprise T-Mobile Czech Republic Luboš Lukasík.

Spolu s růstem tržeb porostou průmyslovým firmám v příštím roce i tržby z prodejů do zahraničí, a to v průměru o 4,8 %. Tržby z exportu by přitom měly být výraznější u velkých firem, které očekávají zvýšení tohoto parametru o více než dvojnásobek oproti malým a středním podnikům. Růst tržeb z exportu bude pokračovat i v roce 2023 (očekávané průměrné zvýšení je 4,5 %).

„Zakázkově je firma naplněna podle plánu. Výpadky ze strany dodavatelů se projevují především v nutnosti neustálých korekcí výrobního plánu, abychom vyráběli ty výrobky, které jsou pokryty kompletními vstupy. Přesto z pohledu tržeb plán letošního roku plníme. Ziskovost negativně ovlivňují rostoucí ceny energií, vstupních materiálů i dílů. Růst cen na vstupu se snažíme promítnout do našich prodejních cen, nicméně mezi oběma vlivy je časový posun,“ popisuje situaci ve své firmě ředitel marketingu TATRA TRUCKS Kamil Košťál.

Překotný růst cen skoro všech vstupů průmyslové výroby (od materiálů a komodit, subdodávek, energií přes cenu lidské práce až po růst cen peněz) se nutně projevil v očekávané ziskovosti, které jsou schopny průmyslové firmy v příštím roce dosáhnout. Výrobní firmy se nachází často v situaci, kdy jim sice tržby rostou, ale jejich ziskovost klesá.

Ceny materiálu a benzinu srážejí zisky

„Pokud jde o tržby a počet zakázek – je tu nejlepší situace od roku 2009. Bohužel ceny materiálu a dopravy snižují ziskovost. Za každou cenu uspokojit zákazníka znamená snížit si marže. Aktuální problémy: nedostatek zaměstnanců (nejen těch kvalifikovaných), dlouhé dodací termíny, rostoucí ceny materiálu, služeb, energií, dopravy, kurz české koruny,“ vyjmenovává klíčové parametry Martin Čadan, product manager FMC, Proxy, AGRO – HYTOS, s. r. o. 

 

 

Růstem ziskovosti se v příštím roce bude moct pochlubit 41 % průmyslových firem, myslí si jejich ředitelé. Zhruba stejný počet šéfů se nicméně obává opaku. U velkých korporací, které mají často uzavřeny dlouhodobější kontrakty než firmy malé a střední, je tento poměr ještě více alarmující. Snížení své ziskovosti očekává 55 % z nich.

„Na ziskovost budou mít jednoznačně největší vliv ceny vstupních materiálů a ochota zákazníků akceptovat nutné zdražování výrobků, resp. riziko vstupu konkurence z regionů s nižšími náklady,“ předpovídá Jiří Havránek, předseda představenstva KOVOPLAST Chlumec nad Cidlinou.

Vzhledem k aktuálnosti tématu diskutovali autoři průzkumu o nejvýraznějších faktorech, které mají na výši ziskovosti jejich společnosti vliv. Na snížení zisku se jednoznačně nejvíce podílí cenový vývoj materiálů a komodit, zejména velkým společnostem působí nemalé potíže. Firmy dále trápí růst cen energií a výpadky v dodavatelsko‑odběratelských a logistických řetězcích. Situace bude samozřejmě záviset na vývoji ceny práce, dostatku kvalifikovaných pracovníků.

„Vysoké ceny energií mohou v následujících letech prakticky vymazat ziskovost některých provozů včetně rozvojových investic. Prioritou tedy budou kroky vedoucí k lokálnímu zajištění energie, jako jsou fotovoltaiky, kogenerační zdroje a další energetická řešení. Chytrá výroba a minimalizace energetických vstupů ve výrobních procesech podpořená digitálními nástroji může být vhodnou alternativou. Dostáváme se do bodu, kdy energetické řízení bude důležitou součástí výrobního procesu. Vzhledem ke komplexitě vazeb energetiky a výroby bude digitalizace pronikat i do těchto oblastí,“ vysvětluje manažer strategických projektů pro energetiku Deloitte Miroslav Lopour.

Když máte náskok před konkurencí…

K zvýšení ziskovosti naopak nejvýraznější přispívají – samozřejmě kromě zvýšení cen výrobků či služeb – realizované investice. Opět se potvrzuje, že jedině firma, která dokáže vhodně zainvestovat a upravit svou výrobu k vyšší efektivitě, flexibilita řiditelnosti a/nebo inovace produktu může v nové fázi průmyslové transformace uspět.

„Největší roli bude hrát inovace a schopnost vyrábět výrobky, které konkurence nedokáže vyrobit,“ myslí inovativně Jindřich Kvarda, jednatel firmy Swoboda – Stamping.

„Digitalizace a P4,0 může samozřejmě velice pomoci ke zlepšení plánování, k zvýšení efektivity výroby a částečně i k nahrazení lidí v některých profesích,“ uvádí Jiří Bavor z Atos IT Solutions and Services, s. r. o.

Logickým dopadem nedostatku a zpoždění vstupů pro výrobu je nárůst cen. Inflační tlaky jsou znatelné napříč celým dodavatelsko‑odběratelským řetězcem. Jde pouze o to, co nasmlouvané kontrakty dovolí. V kterých oblastech je prostor, tam se firmy snaží zvýšit cenu své výroby. Není překvapením, že tento trend potvrdila naprostá většina ředitelů (84 %).

Dále je logické, že ceny se daří zvýšit spíše podnikům malým a středním, které mají ve většině nasmlouvány kontrakty na kratší časové období než firmy velké. V průměru ceny průmyslové produkce porostou o 9 %, přičemž velké společnosti budou moci zvýšit ceny méně než firmy malé a střední (plánované zvýšení o 8 respektive 10 %).

Turbulentní doba způsobila, že míra, v níž budou výrobní firmy v příštím roce investovat do inovací, se velmi liší. Polovina ředitelů (47 %) potvrzuje důležitost faktu, že bez investic se český průmysl nikam nepohne. Investovat více se chystají zejména malé a střední podniky (58 %) oproti jedné třetině (35 %) velkých firem. Dvě pětiny firem (42 %) investovat více v příštím roce nebudou. Stagnaci potvrzují zejména velké korporace. Desetina firem přiznala dokonce snížení své investiční aktivity.

Další informace a kompletní analýzu naleznete v Analýze českého průmyslu 4/2021, kterou Národní centrum Průmyslu 4.0 představí 10. prosince v diskusním pořadu Barometr českého průmyslu 4/2021.

Zdroj: BusinessInfo.cz / Redakčně upravená tisková zpráva ČVUT