OHK Jihlava

Češi v posledních letech dokazovali zbytku Evropy, že třídit umí a že je třídění baví. Loni ale skutečně překvapili – třídění se nevzdali ani během pandemie a dokonce třídili s větší intenzitou. Díky tomu vytřídil každý obyvatel ČR 66,8 kilogramu odpadu. Vyplývá to ze statistik zveřejněných společností EKO-KOM.

 

 

V České republice aktivně třídí odpad již většina lidí. Cesta s vytříděným odpadem k nejbližším barevným kontejnerům se již stala rutinní záležitostí pro 73 % obyvatel ČR a v době pandemie jim tato aktivita zůstala jako jedna z mála vítaných jistot. Každý obyvatel ČR tak za loňský rok vytřídil v průměru bezmála 67 kilogramů odpadu. Nejvíc jsme vytřídili papíru – 21,4 kilogramu na osobu za rok, následovaly plasty s více než 16 kilogramy, dále pak 15,1 kilogramu skla, přes 13,5 kilogramu kovů a nápojových kartonů každý vytřídil bezmála půl kilogramu. To je meziroční nárůst o více než 1,5 kilogramu. Ve sběrných systémech obcí se loni nashromáždilo přes 713 tisíc tun vytříděného odpadu, spolu s vytříděnými živnostenskými obaly to bylo více než 926 tisíc tun obalových odpadů.

V praxi to znamená, že z více než 1,227 milionu tun jednorázových obalů uvedených v roce 2020 na tuzemský trh se podařilo v systému EKO-KOM vytřídit a předat k dalšímu využití a recyklaci 76 %.

Z více než 1,227 milionu tun jednorázových obalů uvedených v roce 2020 na tuzemský trh se podařilo v systému EKO-KOM 76 % předat do procesu úpravy pro jejich následnou recyklaci nebo jiné využití.

 

Vytříděný odpad z kontejnerů je cennou surovinou

Z odpadů shromážděných v barevných kontejnerech vznikají jejich dotříděním na třídicích linkách druhotné suroviny pro recyklační průmysl. Zároveň s nimi, ale vznikají i složky odpadů, které jsou materiálově nevyužitelné. S ohledem na co největší cirkularitu surovin je ale stále větší tlak na to, aby podíl těchto nevyužitelných složek byl co nejnižší a maximum odpadu bylo využito pro materiálovou recyklaci.  V současné době jsou zatím velmi obtížně recyklovatelné kompozitní obaly skládající se z více druhů od sebe neoddělitelných materiálů. U plastových lahví jsou pak problematické tzv. shrink sleeves. Překážky představují i materiály obsahující různá aditiva či velký podíl barviv a laminované materiály. Tyto obtížně recyklovatelné obaly by tak ideálně měly být v blízké budoucnosti nahrazeny lépe zpracovatelnými alternativami, které budou šetrnější k životnímu prostředí.

 

 

 

Třídění odpadu je v ČR pohodlné a dostupné

V ČR máme pro třídění odpadu vytvořeny jedny z nejlepších podmínek v rámci celé Evropy. Kontejnery na tříděný odpad tu máme doslova na každém kroku. Aktuálně je jich v celé ČR už více než 558 tisíc. Jedno sběrné místo tak slouží v průměru jen 112 lidem, v některých jiných evropských zemích to jsou i tisíce lidí na jedno kontejnerové místo. A s vytříděným odpadem to nemáme vůbec daleko – v průměru to k nejbližšímu barevnému kontejneru máme ze svého domova jen 90 metrů, tedy sotva 2 minuty chůze.  Kromě nádobového sběru funguje v některých obcích ČR také pytlový sběr. Systém pak ještě doplňují sběrné dvory a výkupny druhotných surovin.

Zdroj: Komoraplus.cz