OHK Jihlava

Pandemie koronaviru v roce 2020 zasáhla tvrdě i automobilový průmysl. Celkové tržby a export poklesly meziročně o desetinu a propadly se na úroveň dosahovanou před čtyřmi lety. Vzhledem k původním predikcím a celkovému poklesu trhu ale nakonec jde o dobrý výsledek, ke kterému přispěl především rychlý restart výroby ve druhé polovině minulého roku. Rozkolísané výrobní řetězce a pokračující boj s pandemií pak do celého odvětví přináší nejistotu ohledně dalšího vývoje i celou řadu vedlejších negativních efektů jako je nedostatek polovodičů i dalších surovin a materiálu pro výrobu včetně jejich rekordně vysokých cen. Spolu s narůstajícím tlakem emisních a dalších regulací, potřebou investic do nových technologií a digitalizace výroby jde o další výzvu, se kterou se firmy odvětví musí vypořádat.

 

Foto: Shutterstock.com

 

„Přes celou řadu negativ přinesl loňský rok i několik pozitivních zpráv. Ukázala se síla českého autoprůmyslu, který se po jarních odstávkách dokázal velmi rychle vrátit zpět. Vloni v červnu jsme predikovali propad tržeb o zhruba 215 miliard, konečný účet je nakonec příznivější, když i přes všechny těžkosti celkové tržby opět přesáhly 1 bilion korun. Desetiprocentní pokles tržeb oproti téměř pětinovému poklesu výroby vozidel pak svědčí o trvalém směřování k produkci s co nejvyšší přidanou hodnotou. Nakonec právě ve výrobě vozidel se ukázala síla tuzemské produkce, když její meziroční propad nedosáhl poklesu hlavních exportních trhů,“ shrnuje výsledky tuzemského autoprůmyslu Miroslav Dvořák, viceprezident Sdružení automobilového průmyslu a předseda představenstva MOTOR JIKOV Group.

Jak ale zároveň připomíná, stále jde o největší pokles odvětví v moderní historii.

Pandemie navíc přinesla celou řadu nečekaných problémů, které se promítají do výroby v tomto roce. „I letos pracujeme prakticky v režimu krizového řízení.  Podobně jako jiná odvětví řešíme na denní bázi nedostatek vstupních surovin v celém dodavatelském řetězci, měnící se logistické toky a to vše v době rekordně rostoucích cen a nedostatku pracovní síly v celém průmyslu. Situace kolem vývoje covidu navíc zůstává nadále nejistá. Zlepšení tak můžeme očekávat zřejmě nejdříve v roce 2022,“ podotýká Robert Kiml, viceprezident Sdružení automobilového průmyslu a generální ředitel Toyota Motor Manufacturing Czech Republic.

 

Právě řešení zdravotní krize je podle Sdružení automobilového průmyslu jedním z klíčových faktorů pro udržení výroby také ve druhé polovině roku. Ačkoliv se může zdát, že máme téměř vyhráno, automobilový průmysl jednoznačně podporuje obezřetný přístup a apeluje na přijetí dlouhodobé a transparentní strategie testování a očkování, jednoznačně nastavených procesů pro případ dalších vln pandemie, včetně přijímání předvídatelných mimořádných opatření vlády. 

„Je důležité zmínit, že průmyslové firmy svým přístupem prokázaly vysokou míru odpovědnosti. Již v první vlně koronaviru přijaly na své náklady robustní opatření na ochranu zdraví zaměstnanců, potažmo české ekonomiky. Díky tomu patřily výrobní podniky v průběhu celého uplynulého roku mezi nejbezpečnější místa. Jako jedni z prvních jsme přišli s preventivním antigenním testováním a dalšími režimovými opatřeními s cílem neopakovat jarní odstávky, které byly pro celý sektor velmi těžké,“ dodává Miroslav Dvořák.

Nesmíme navíc zapomínat, že automobilový průmysl nadále prochází zásadní transformací. Ta se dotýká nejen jeho výsledného produktu – vozidla, potažmo způsobu jeho využití a služeb s ním spojených – ale i celého výrobního řetězce. „Jakkoli emise skleníkových plynů z evropské silniční dopravy tvoří jen zhruba 0,5 – 1 % jejich celkové globální produkce, tolik potřebná diskuse a spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem se často omezuje pouze na téma nových bezemisních vozidel. Proto, aby domácí automobilový průmysl nadále přinášel České republice všechny benefity, ať už jde o jeho desetiprocentní podíl na tvorbě HDP či jeho přínos coby štědrého a spolehlivého zaměstnavatele, je dále zapotřebí probíhající diskusi ještě zintenzivnit a pracovat na ucelené koncepci, která České republice bez ohledu na politickou reprezentaci přinese budoucí úspěch. Příští měsíce přinesou diskusi o několika klíčových regulacích – ať už se jedná o CO2 z dopravy či výroby, emisní normy EURO 7/VII, ale i další. Na klíčových jednáních budeme vždy zdůrazňovat řešení, která budou časově proveditelná, technologicky neutrální a rozumná, aby celý sektor vyšel z této transformace ještě silnější,“ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu.

 

Na celkové produkci tuzemského zpracovatelského průmyslu se firmy Sdružení automobilového průmyslu podílely téměř třiceti procenty a jejich podíl na celkovém exportu ČR činil v loňském roce 20 procent. Dopad pandemie na počet zaměstnanců v automobilovém průmyslu byl minimální a ani vývoj průměrných mezd v autoprůmyslu nebyl pandemií zásadně dotčený – průměrná mzda u firem Sdružení poprvé v historii přesáhla hranici 45 tisíc korun a rostla obdobným tempem jako průměrná mzda v ČR. Kterou převyšuje stále o téměř 27 procent.

V globálním srovnání pak Česká republika v minulém roce ještě posílila svůj význam. V roce 2020 jsme se stali třetím největším producentem osobních vozidel v Evropě a desátým na světě. V přepočtu na jednoho obyvatele jsme i nadále jedničkou ve výrobě autobusů a dvojkou v produkci osobních vozů.

Nicméně, jak již upozornil ředitel Sdružení automobilového průmyslu, celé odvětví prochází zásadní transformací a i když očekávání jsou vesměs optimistická, budoucnost je stále značně nejistá. Svědčí o tom i situace z posledních týdnů, kdy řada evropských výrobců není schopna kompletovat vozy a mnozí výrobci omezují nebo dočasně zastavují výrobu.

Zdroj: Komoraplus.cz