Největšími dříči jsou kameníci, tesaři a skláři
20. 5. 2021Žijeme sice v období moderních technologií, důležitá role řady řemesel však stále zůstává. Mají kořeny v době před několika staletími, dědí se často z generace na generaci a nutnost pořádně zapojit svaly z nich nezmizela ani po stovkách let. A které ze sedmera tradičních řemesel je největší dřina? To zjišťovala Kláštorná Kalcia v již druhém ročníku své studie Dříč roku, kterou realizovala na základě doporučení Národního ústavu lidové kultury a ve spolupráci s experty Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Pomyslný titul Dříčů roku 2021 v ní získali kameníci, tesaři a skláři. Právě tito dříči stráví největší část své práce ve středně intenzivním pohybu a vykazují také nadprůměrný počet spálených kalorií i nachozených kroků.
Dříč roku Foto: Kofola
Průzkum pro studii Dříč roku byl vedený MUDr. Tomášem Větrovským z FTVS UK a proběhl pod hlavičkou značky Kláštorná Kalcia během dubna 2021 u sedmi vybraných tradičních českých a moravských řemesel. Zúčastnili se ho kameníci, koláři, kováři, pokrývači, skláři, tesaři, zvonaři.
„Česko bylo vždy líhní kvalitních řemeslníků. I dnes řada lidí vykonává řemesla tradičním způsobem a jejich výrobky jsou kvalitní a velmi žádané. Je to manuálně náročná činnost, ale je po ní značná poptávka,“ vysvětluje ředitel Národního ústavu lidové kultury Martin Šimša.
Vybraným řemeslníkům se během měření zaznamenávaly informace o pohybové aktivitě, počtu kroků, času stráveném intenzivním pohybem, času sezení, kalorickém výdeji, teplotě či vlhkosti vzduchu.
„Studie vychází z celodenního monitorovaného měření během výkonu povolání pomocí akcelerometrů. U každé profese byli měřeni tři zástupci, jejichž výkony se následně zprůměrovaly,“ vysvětluje MUDr. Větrovský.
Největšími dříči podle žebříčku jsou kameníci následovaní tesaři, skláři, pokrývači, zvonaři, koláři a kováři.
Specifické náročnosti jednotlivých řemesel
KAMENÍCI
Nejnamáhavější je pro kameníky nošení těžkých kamenů a desek. Ty váží až 250 kg a přitom si s nimi musí poradit dva muži. Jejich práce je velmi namáhavá na záda či nohy.
KOLÁŘI
Celodenní ruční řezání rámovou pilou nebo hoblování je náporem nejen pro ruce, ale i celé tělo. Největší úsilí vyžaduje finální montáž, tedy narážení špic do hlavy kola, nasazování loukotí a narážení ráfku.
KOVÁŘI
Nejnáročnější je práce u kovadliny s rozžhaveným železem, a to hlavně v letním období. Díla jsou často velmi těžká, takže se s nimi složitě manipuluje, což zatěžuje ruce i záda.
POKRÝVAČI
Náročný bývá především přesun materiálu na střechu, protože tradiční pokrývači střech tvoří ručně a bez mechanizace. Pokrývač také rozhodně nesmí trpět strachem z výšek.
SKLÁŘI
Sklářské pece mívají při práci až 1 120 °C, což je hlavně v létě velmi náročné. Důležitá je také zručnost, aby se sklář při práci nezranil, protože pracuje se žhavým materiálem.
TESAŘI
Tesaři si musí poradit s přesunem objemných trámů do těžko přístupných míst. Při tesání zase často opakují pohyby, které nerovnoměrně zatěžují tělo.
ZVONAŘI
Největší dřinu představují slévárenské práce u pece. Zvonaři musí být také velmi silní. Ve dvou za pomoci ručního kladkostroje zvládnou vytáhnout do věže i pětitunový zvon.
„Hlavní informací, kterou přinesly výsledky studie Dříč roku, je fakt, že i v 21. století jsou klasická řemesla velká dřina,“ komentuje výsledky MUDr. Marie Skalská, která je součástí expertního týmu projektu Dříč roku. „Všechna sledovaná povolání vykazují dlouhodobou každodenní fyzickou zátěž, která je u mnoha řemesel umocněna specifickými činnostmi – asymetrickou jednostrannou zátěží, zdviháním těžkých břemen nebo nutností setrvávat delší dobu v nepřirozených polohách a výškách,“ dodává MUDr. Skalská
Zdroj: Komoraplus.cz