OHK Jihlava

Hlídáte si obrat 1 mil. Kč pro případnou registraci k dani z přidané hodnoty? A víte, jak jej správně posoudit a co po překročení obratu bude následovat?

Zákon o DPH definuje, co se rozumí obratem pro účely zákona o DPH. Je důležité upozornit, že obrat pro účely zákona o DPH znamená něco jiného než obrat, který známe například z účetnictví. Dle zákona o DPH se obratem rozumí „souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty…“ za zdanitelná nebo osvobozená plnění.

Za jaké období se obrat posuzuje?

Zákon o DPH definuje, kdo je plátcem daně z přidané hodnoty. Plátcem DPH se mimo jiné stává taková osoba, která za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne obrat 1 000 000 Kč. Pokud tedy posuzuji obrat pro účely zákona o DPH, nehlídám překročení obratu v rámci kalendářního roku, ale za 12 měsíců po sobě jdoucích – např. od března 2019 do února 2020. Důležité je posouzení dvanácti měsíců, které na sebe bezprostředně navazují. Toto ovšem neplatí pro osoby, které uskutečňují pouze osvobozená plnění bez nároku na odpočet – například finanční zprostředkovatelé. Jakmile ale bude finanční zprostředkovatel poskytovat i zdanitelná plnění, například realitní služby, potom se uskutečněná plnění pro posouzení obratu k DPH sčítají. 

Co se do obratu nezahrnuje?

Do obratu pro účely zákona o DPH se nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku v případě, že toto plnění není obvyklou ekonomickou činností. Dále se do obratu nezahrnují taková plnění, která mají místo plnění mimo tuzemsko a plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, pokud jsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Co je považováno za doplňkovou činnost, řeší judikáty Evropského soudního dvora, kdy lze doplňkovou činnost posoudit například jako výši příjmů z doplňkové činnosti v poměru k příjmům z činnosti hlavní.

Co a jak se do obratu započítává?

Obratem se rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění. Podstatné přitom je, že se jedná o souhrn úplat vyplývající z ekonomické činnosti. Důležité je přitom určit, co se považuje za úplatu. Zákon o DPH vymezuje pojem úplaty jako „částku v peněžních prostředcích nebo hodnotu nepeněžního plnění, které jsou poskytnuty v přímé souvislosti s plněním“ a dále se úplatou rozumí „dotace k ceně, kterou se pro účely DPH rozumí přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu…“

Úplatou se tedy rozumí nejen hodnota peněžních prostředků, která náleží za uskutečněná plnění, ale také hodnota nepeněžního plnění – např. protiplnění poskytnuté formou dodání zboží nebo poskytnutím služby. Zavádějící může být samotný pojem úplaty, kdy není rozhodující, zda již došlo k peněžním tokům (případně přijetí protiplnění) nebo nikoli. Do obratu se totiž započítává úplata za plnění k datu jejich uskutečnění, a to přijatá před nebo po uskutečnění plnění, tedy bez ohledu na skutečnou úhradu.

Dotací k ceně se pak rozumí veškeré finanční prostředky poskytované z veřejných zdrojů – například z rozpočtů ÚSC, grantů, státních fondů a další.

Co následuje při překročení obratu a kdy se musím registrovat k DPH?

Pokud osoba povinná k dani (podnikatel) překročí za dvanáct měsíců po sobě jdoucích obrat jednoho milionu korun, je povinen se registrovat k dani z přidané hodnoty. Plátcem DPH se potom stává od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročil stanovený obrat. Pokud tedy podnikatel překročí obrat v lednu 2020, stává se plátcem DPH od března 2020, pokud se ze zákona nestane plátcem dříve.

Přihlášku k registraci je nutné podat příslušnému finančnímu úřadu do 15 dní po skončení měsíce, ve kterém došlo k překročení obratu.

Plátcem DPH se ale nestane osoba, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně. Jakmile by však poskytovala i zdanitelná plnění, posuzuje se překročení obratu kumulovaně.

Pozor na souběh podnikání a příjmů z pronájmu dle § 9

Pozor si musí dát takoví podnikatelé, kteří mimo příjmů z podnikání (§ 7 ZDP) pronajímají jako fyzická osoba například byty. Pakliže by příjem z podnikání a příjem z pronájmu v součtu překročil hranici jednoho milionu korun, je i taková osoba povinna registrovat se k dani z přidané hodnoty. 

Příklady

Podnikatel – p. Svoboda – poskytuje účetní služby a dále pronajímá byty v centru města. Ke dni 31. ledna 2021 dosáhl obratu 1 150 000 Kč, přičemž obrat z podnikání činil 750 000 Kč a příjmy z pronájmu činily 400 000 Kč. 

Pan Svoboda je povinen se registrovat k dani z přidané hodnoty, a od 1. března 2021 se stává plátcem DPH.

Zdroj: Podniklatel.cz