OHK Jihlava

Makroekonomický dopad tragické smrti Petra Kellnera se dá velmi špatně nějak rozumně kvantifikovat: těžko lze odhadnout, jak se bude lišit skutečný vliv aktivit skupiny PPF B.V. na českou ekonomiku od vlivu, který by tyto aktivity do budoucna měly v případě, že by nadále stál v jejím čele.

Bylo by jistě zajímavé mít představu třeba aspoň o podílu Petra Kellnera a jeho spoluvlastníků a jejich zaměstnanců na českém HDP. Odhad je ztížen tím, že jednotlivé v Česku působící firmy v rámci skupiny PPF B.V., která je vrcholem vlastnické struktury Kellnerova impéria, jsou vlastněny bez českého holdingového mezipatra, které by reportovalo hospodářské výsledky za aktivity jen v samotném Česku.

Pokud například sečteme dvě základní složky přidané hodnoty, tedy osobní náklady a zisk před zdaněním, z výročních zpráv čtyř firem, které působí dominantně jen v Česku (O2, CETIN, PPF Banka, Air Bank), dostaneme za rok 2019 cca 7 desetin procenta tehdejší přidané hodnoty české ekonomiky. Kellner měl tedy celkově pod vlastnickou kontrolou řádově možná kolem 1 % výkonu české ekonomiky. Z hlediska makro čísel ještě můžeme dodat, že Kellner byl jedním z mnoha českých podnikatelů, jejichž aktivity mohou dlouhodobě přispívat k rozklížení dat mezi HDP (což je výše zmíněná přidaná hodnota plus nevelká položka týkající se daní) coby objemem hodnoty vytvořeným v Česku a hrubým národním důchodem (HND) coby objemem hodnoty získané obyvateli Česka na straně druhé. Kellnerovo impérium totiž sídlí v Nizozemí, takže z pohledu inkasovaného zisku byla tato skupina zahraničním subjektem a její příjmy z aktivit v Česku byly součástí odcházejících dividend.

Ohledně srovnání HDP a HND patří Česko v rámci Evropy mezi země s největším rozdílem, tedy vytvoří se toho tady výrazně víc, než kolik skrze zisky a mzdy získají obyvatelé Česka, i když je zastíněné Irskem a Lucemburskem coby dvěma zeměmi s mnoha statistickými, účetními a daňovými zvláštnostmi.

Samotná firma PPF B.V. tuto skutečnost nijak nezastírá a na svých stránkách vcelku bez obalu uvádí, že důvodem registrace holdingových společností skupiny PPF v Nizozemsku je tamní stabilní legislativní prostředí, na něž nemají politické výkyvy a výsledky voleb zásadní vliv. Dalším důvodem registrace v Nizozemsku jsou precizní dohody o ochraně investic s co největším počtem zemí celého světa, což je, vzhledem ke globálním investičním aktivitám Skupiny, zcela zásadní věc. Česká republika bohužel zatím takovou kontinuitu právního rámce a robustní ochranu investic v globálním měřítku nenabízí. Stejně jako PPF jsou v Nizozemsku registrovány i další české společnosti s globálním přesahem, například AVAST, Linet, výrobce lihovin Rudolf Jelínek a řada dalších.

PPF naznačuje, že v Nizozemí nesídlí z daňových důvodů, protože co se týče daní, pak v Nizozemsku je daň z dividendy totožná se sazbou daně, kterou uplatňuje Česká republika, tedy 15 %. Možnost, že daňová povinnost PPF je v Nizozemí přece jen menší, než by byla v ČR ovšem i tak zůstává otevřená. Díky různým odpočtům a výjimkám totiž může být PPF schopna v Nizozemí dosáhnout nižšího daňového základu, ze kterého pak svou daňovou povinnost onou stejnou sazbou počítá. Bez znalosti detailů jde ale samozřejmě o pouhou spekulaci.

Peníze, které z Česka v minulých letech odcházely na účty cizozemské PPF B.V. do Nizozemí, snižovaly český hrubý národní důchod a tím statisticky „ochuzovaly“ obyvatele Česka. Následně ovšem kompenzovaly toto snížení ve chvíli, kdy se vracely z Nizozemí jako osobní příjem Petra Kellnera a dalších českých spoluvlastníků akcií firem v rámci PPF B.V. – tedy v míře, ve které se takto skutečně vracely a ve které se českým statistikům – v tomto případě na půdě ČNB – toto vracení podařilo zachytit ve statistice prvotních důchodů v rámci platební bilance.

Zdroj: Komoraplus.cz