OHK Jihlava

Zdvojnásobení rychlosti testování na pracovištích za situace, kdy stát ještě ani nevyhodnotil první etapu testování ve firmách a zaměstnanci musí několik dní čekat na PCR test, může skončit nezdarem, vzkazuje Hospodářská komora vládě.

Záměr vlády, aby podniky testovaly své zaměstnance dvakrát častěji než dosud, za situace, kdy se teprve nedávno rozšířila povinnost i na tisíce dalších zaměstnavatelů nad 10 zaměstnanců a kdy ještě ani nebyla nijak vyhodnocena úspěšnost testování ve větších firmách, není úplně šťastný. Upozorňuje na to Hospodářská komora, podle které by stát měl firmám pro plošné testování nejprve vytvořit vhodné podmínky. Problémem je přitom nedostatečná kapacita odběrových míst pro PCR testy v regionech i vysoké náklady. Zaměstnavatelé by také uvítali, aby stát jasně veřejně deklaroval, že antigenní testování podporuje a nebude pod tlakem některých poradců testování zpochybňovat.

Hlavně v podnicích se směnným provozem nebo v podnicích, které mají své zaměstnance na vícero různých místech po republice, je organizace testování náročnou logistickou akcí, které zároveň snižuje produktivitu ve výrobě, protože je realizováno v pracovní době. „Je spojeno nejen s náklady na zakoupení testovacích sad, ale i náklady personálními na testované zaměstnance a náklady administrativními, což zejména v dnešní době, kdy typicky přeshraniční dodavatelské vztahy jsou stále velmi napjaté, dále významně zhoršuje složitou ekonomickou situaci firem,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory a majitel výrobce nemocničních lůžek Proma Reha Radek Jakubský.

Vícesměnné provozy a velké firmy čelí velkým nárokům

„Poté co máme první kolo testování za sebou a kdy víme, jak organizačně náročná tato akce byla, včetně nejistot v zajištění testovacích sad, které nám byly doručeny doslova několik hodin před testováním, důrazně nedoporučujeme četnější testování. Jedno testování týdně v zájmu zlepšení celkové situace zvládneme i nadále, ale zvýšení intenzity testování není ve firmách se stovkami nebo tisícovkami zaměstnanců prakticky proveditelné,“ vysvětluje Jiří Václavík ze vsetínské společnosti Austin Detonator, která je největším producentem důlních rozbušek v Evropě a řadí se k nejvýznamnějším světovým výrobcům v oboru.

„Ve vícesměnných provozech by testování zaměstnanců dvakrát týdně bylo pro nás organizačně velmi náročné. Problémem je přitom i zajištění dostatečného množství testů,“ potvrzuje například i generální ředitel firmy Hella Autotechnik Nova Petr Novotný.

Tento podnik, který se zabývá výrobou osvětlovací techniky a elektroniky pro automobilový průmysl, ve svých závodech v Mohelnici, Lošticích a Ostravě zaměstnává 3 700 zaměstnanců, přičemž covid-19 v současnosti prodělává 47 zaměstnanců. Většina z nich onemocněla ještě před povinností firem testovat. „Celoplošné testování v naší firmě indikovalo 18 nových pozitivních případů,“ upřesnil Novotný, podle něhož by vláda měla zvážit i variantu, že by se častěji testovalo jen v těch regionech nebo firmách, ve kterých se prokazatelně projeví vyšší výskyt onemocnění.

Firmy testy podporují, řada z nich testovala i bez povinnosti

Ačkoli většina zaměstnavatelů testování zaměstnanců podporuje, zejména pro menší podniky jsou přímé náklady na testování velkou zátěží. Podle prvních odhadů Hospodářské komory podnikatelé budou při testování dvakrát týdně nad příspěvek doplácet 1,2 až 2,5 mld. korun měsíčně v závislosti na počtu zaměstnanců využívajících i veřejná testovací centra a pohybu ceny testů na trhu.

Přestože vláda několikrát slibovala, že cena testů klesne pod 60 korun, průměrná cena testu na trhu se v současnosti pohybuje okolo 140 korun. Zaměstnavatele tak zatěžují vysoké náklady, které by se měly zdvojnásobit, pokud vláda rozhodne o povinném testování dvakrát týdně. Stát by proto měl podle Hospodářské komory příspěvek na test zvýšit alespoň na 100 korun a výši této úhrady průběžně upravovat podle cen na trhu.

Problémů s nedostatečnými podmínkami pro testování je přitom více. Zaměstnavatelé se ptají, k čemu zaměstnance testují antigenními testy, když pak zaměstnanci s pozitivním nálezem musí i několik dní čekat na provedení PCR testu. Po celou tuto dobu čekání na uvolnění termínu provedení testu ale zaměstnanec nepracuje a je mu proplácena náhrada mzdy, i přestože nemusí být nemocný.

Bez toho, aniž by stát posílil kapacity odběrových míst pro antigenní i PCR testy napříč regiony, nemá příliš velkou logiku, aby nařizoval zaměstnavatelům povinnost testovat zaměstnance dvakrát týdně. Podle některých podniků by bylo nejvhodnější, aby odběr vzorku pro PCR test byl umožněn přímo ve firmě ihned po pozitivním antigenním testu.

V této souvislosti Hospodářská komora také připomíná, že dodavatele zahltily objednávky tisíců malých podniků, na které se nově povinnost pravidelně testovat zaměstnance vztahuje. Zdvojnásobení rychlosti testování na dva testy týdně bude přitom vyžadovat zdvojnásobení dodávek testů do podniků.

Podnikatelé v Hospodářské komoře jsou zároveň přesvědčeni, že by stát měl testování zaměstnanců nejprve vyhodnotit, neboť již první vlna testování jednoznačně prokázala, že ve větších podnicích typicky k šíření nedochází, a popřípadě k pochybnostem o průkaznosti některých testů upravit seznam testů, kterým vláda dočasně udělila výjimku.

Vláda by podle Hospodářské komory měla podnikatelům zároveň sdělit, zda bude poskytovat příspěvek i na ty testy, kterým vyprší dočasná výjimka udělovaná ministerstvem zdravotnictví, ale podniky je už naskladnily nebo objednaly.

Firmy také od vlády žádají veřejné ujištění, že za testováním antigenními testy ve firmách stojí, testování zaměstnanců je smysluplné a že vláda po několika dnech nebude zpochybňovat životaschopnost této akce.

Zdroj: Komoraplus.cz