OHK Jihlava

Před rokem by si člověk stěží představil, jak atraktivním tématem může být ten fantastický kousek vědy zvaný vakcína. Kolem vakcinace se nám teď rozpoutala doslova velká politická reality show, ve které jde věda a medicína poněkud stranou. Místo toho jsme svědky excentrického stavění velkých a ještě větších očkovacích center, umělých sporů o kapacity mezi centry a praktickými lékaři, mesiášsky laděných proslovů politiků napříč politickým spektrem a fotografií jejich odhalených ramen…

Situaci poněkud komplikuje fakt, že není dostatek vakcín. Je to ale opravdu takové překvapení? Evropská komise před pár dny slovy své předsedkyně uznala, že podcenila komplexitu výzkumu, výroby a distribuce v tak rekordně krátkém čase. A aby taky ne! Před rokem byl nápad použít pro vakcínu mechanismus účinku mRNA snem zavřeným v laboratoři, byť některé farmaceutické firmy tuto technologii již dříve vyzkoušely např. v onkologii při kódování nádorových antigenů nebo při přípravě vakcín proti virům (SARS, Zika). Po roce (!) objednávají vlády miliardy dávek účinné vakcíny, na kterou čekají lidé na všech místech planety.

Nikdy nevznikly vakcíny takovou rychlostí, což samozřejmě vede k logickým pochybnostem o jejich bezpečnosti, účinnosti, robustnosti klinických studií apod. I proto je důležité držet se přísných procedur respektovaných lékových agentur FDA či EMA a nepodléhat politicky motivovaným svodům Sputniků a čínských vakcín. Sputnik V má přitom pravděpodobně dobré klinické výsledky, podle časopisu Lancet dokonce 91 procent účinnosti. Zároveň má pouze ruské bumážky, testoval se výhradně na ruské populaci a prozatím nenaplňuje evropské standardy klinických studií. Dokud nebude mít registraci evropské lékové agentury EMA, nemělo by být jeho užití vůbec předmětem vážné debaty. Koneckonců i firmy a podnikatelé v nedávném průzkumu Hospodářské komory jasně preferovaly vakcíny vyrobené v EU a USA před vakcínami z jiných částí světa. A klinický standard jejich vývoje a testování, včetně kredibility registračního procesu je jistě podstatným důvodem tohoto postoje.

Nezapomínejme také, že pro výrobu vakcín v laboratořích potřebujeme daleko více ingrediencí než jen mRNA viru – jsou to například i speciální nanočástice lipidů a syntetický cholesterol, do kterých se jako do obálkyzabalí vzkaz kódovaný v mRNA. Tyto látky ale nebyly nikdy předtím na trhu poptávány a zpracovávány v tak obrovském množství a krátkém čase a jejich dostupnost je tedy logicky limitována. Potřebujeme ve velkých objemech speciální materiály pro logistiku a distribuci vakcín, velké výrobní kapacity a konečně i dostatek injekčních stříkaček a jehel. Spolupráce jinak si tvrdě konkurujících farmaceutických firem je dnes proto podstatnou částí rychlého řešení.

Jsem si jist, že vakcinace bude nakonec success story. A to přesto, že mnoho věcí šlo na evropské i národní úrovni udělat lépe. Přeji si jen, aby panovalo více pokory ke všem procesům, které předcházejí tomu, že vůbec můžeme populaci očkovat.

Bylo by nanejvýš užitečné, aby politici nevzbuzovali nereálná očekávání, protože proočkování populace bude navzdory vší snaze trvat dlouhé měsíce. Situaci také rozhodně nepomůže svalování viny na EU, farmaceutické firmy či jiného domnělého nepřítele. Vir je kus autentické, kruté přírody a jeho fungování se neřídí počty lajků na Twitteru. Čím déle se budeme chovat iracionálně, tím déle budou umírat lidé. Nepochybuji o tom, že ohledně vakcín na covid-19 přijdou další zásadní otázky (délka trvání imunitní odpovědi, účinnost vakcíny na různé mutace viru a podobně), stejně tak ovšem nepochybuji o tom, že na ně věda a medicína najde dříve či později vhodné odpovědi.

Zdroj: KomoraPlus.cz