OHK Jihlava

Vlastníte nějaký majetek a máte ho zařazený v podnikání? A jak máte nastavené odpisy? Rozdělujete účetní odpisy a daňové odpisy?

Většina společností ke svému podnikání využívá majetek. V závislosti na tom, v jaké hodnotě je majetek pořízen, jej lze buď rovnou uznat jako náklad, anebo je potřeba ho zatřídit jako dlouhodobý majetek a odepisovat jej. Zatímco zákon o daních z příjmů stanovuje hranici, od kdy je majetek považován za dlouhodobý, zákon o účetnictví žádnou takovou hranici nestanovuje a rozhodnutí ponechává na účetní jednotce. Je potom tedy na účetní jednotce, jakou vstupní cenu si u dlouhodobého majetku stanoví.

Mnoho účetních jednotek, zejména mikro účetní jednotky, si stanoví vstupní cenu u dlouhodobého majetku takovou, aby kopírovala hranici, která je uvedena v zákonu o daních z příjmů a nedocházelo tak k rozdílům mezi účetními a daňovými odpisy. Od roku 2020 došlo ke změně, kdy z původních 40 000 Kč byla hranice pro zařazení dlouhodobého majetku navýšena na 80 000 Kč.

Účetní odpisy

Vyhláška k zákonu o účetnictví definuje, co se rozumí dlouhodobým majetkem. Pro účely tohoto článku se zaměříme pouze na stavby a samostatné movité věci a jejich soubory. 

Za stavbu je považován dlouhodobý majetek bez ohledu na výši ocenění při jejím pořízení a doby použitelnosti, pokud se jedná o:

• "stavby, včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů,
• právo stavby, pokud není zbožím,
• otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,
• technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
• byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky."

A druhou skupinou jsou samostatné movité věci a jejich soubory, které obsahují předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění, a dále „hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.“

Z výše uvedeného vyplývá, že účetní jednotka si dle své hranice významnosti určí cenu, od které bude majetek zařazovat jako majetek dlouhodobý. Není tedy potřeba, aby hranice byla nastavena tak, jako tomu je v zákonu o daních z příjmů. Pakliže pořízený majetek nedosáhne takového ocenění, aby byl zařazen mezi hmotný majetek, považuje se pak tento za drobný majetek a je o něm účtováno jako o zásobách.

Vyhláška k zákonu o účetnictví potom definuje, jak stanovit odpisy. Účetní odpisy vyjadřují morální opotřebení majetku. Při pořízení majetku tak účetní jednotka ve vazbě na čas nebo výkon určí, jak dlouho bude majetek využívat, a v návaznosti na průběh používání sestaví odpisový plán. Pakliže je samostatná movitá věc tvořena z více komponent, které mají rozdílnou dobu použitelnosti, lze zvolit také metodu komponentního odpisování.

České účetní standardy, konkrétně potom ČÚS č. 013, blíže definují, jak odpisovat majetek a způsob zaúčtování odpisů. Odpisy trvale snižují cenu majetku. V rámci účetního období je o odpisech účtováno na příslušný účet nákladů skupiny 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti a účet oprávek 08 – Oprávky k dlouhodobému majetku. Na účtu oprávek jsou potom nakumulovány odpisy za všechna období, po která je majetek odpisovaný. Rozdíl mezi pořizovací cenou a oprávkami se rovná účetní zůstatkové ceně majetku. 

Daňové odpisy

Daňové odpisy na rozdíl od účetních nemají s opotřebením majetku nic společného. Daňové odpisy totiž určují, jakou maximální část pořizovací ceny si poplatník může uplatnit jako daňově uznatelný náklad za zdaňovací období. Zákonnou úpravu potom nalezneme v zákoně o daních z příjmů. Na rozdíl od zákona o účetnictví jsou zde samostatné movité věci definovány jako „samostatné hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29) je vyšší než 80 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok.“

Zatímco dle zákona o účetnictví lze odpisy stanovit časově (měsíční, roční) nebo výkonově, zákon o daních z příjmů určuje výši odpisu na roční bázi. Daňové odpisy navíc nemusí poplatník uplatnit, může je přerušit anebo uplatnit v nižší hodnotě.

Zákon o daních z příjmů stanovuje povinnost zatřídit majetek v prvním roce odpisování do odpisových skupin. Každá odpisová skupina určuje minimální dobu odpisování. Zatřídění majetku je uvedeno v Příloze č. 1 k zákonu o daních z příjmů.

Doba odpisování

Skupina	Počet let odpisování
1	3 roky
2	5 let
3	10 let
4	20 let
5	30 let
6	50 let

Daňové odpisy je navíc možné stanovit zrychlené nebo rovnoměrné. Při rovnoměrném odpisování se majetek odpisuje rovnoměrně po celou dobu použitelnosti, vyjma prvního roku. Při zrychleném odpisování se vychází ze zůstatkové ceny, kdy se zpočátku uplatňují vyšší odpisy a ke konci životnosti majetku jsou odpisy nejnižší.

Daňové odpisy v účetnictví

Hodně mikro účetních jednotek si pro zjednodušení stanovuje účetní odpisy rovny daňovým odpisům. Tento způsob, byť je jednodušší, není správný, protože odporuje definici odpisům dle zákona o účetnictví. Daňové odpisy v účetnictví totiž neodráží skutečné opotřebení majetku, ale jen umořují vstupní cenu, o kterou nešel přímo snížit daňový základ. Proto je vhodné nastavit účetní odpisy v souladu se zákonem o účetnictví a následně hodnotu odpisů pro účely podání daňového přiznání upravit tak, aby byly v souladu se zákonem o daních z příjmů.

Zdroj: Podnikatel.cz