OHK Jihlava

Pro drobné živnostníky, kteří platí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, má letos stát relativně dobrou zprávu. V roce 2021 se jim zálohy na pojistné zvednou výrazně méně než v uplynulých letech, a to u obou typů pojistného. Celkově zaplatí jen o 85 korun měsíčně víc.

Sociální pojištění

Zatímco loni zálohy narostly rekordně – za rok 2020 zaplatili živnostníci sociálce o 199 korun měsíčně víc než v roce předchozím – letos se minimální odvody zvyšují jen nepatrně.

Živnostníci už si zvykli, že je zvyšování plateb standardem. Za posledních patnáct let narostly u obou pojištění zhruba o dvě třetiny.

Povinné odvody na sociální zabezpečení se totiž vypočítávají z průměrné měsíční mzdy. Pro příští rok je stanovena vládou na 35 441 korun (oproti loňským 34 845 korunám).

„Princip pro výpočet sazeb zůstává stejný jako v uplynulých letech. V případě minimálních záloh je to u zdravotního pojištění 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy a u sociálního pojištění 29,2 procenta ze čtvrtiny průměrné mzdy,“ připomíná daňová poradkyně ze společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Minimální měsíční zálohy u odvodů pro ČSSZ se pro rok 2021 zvyšují na 2588 korun. Jinými slovy: drobní živnostníci, jejichž hrubý zisk nepřesahuje průměrnou mzdu, zaplatí na zálohách o 44 korun měsíčně víc než loni.

 

Jak se vypočítají zálohy?

Průměrnou mzdu (PM) stanovuje každý rok vládní vyhláška jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok, který činí 34 766 korun, a koeficientu pro úpravu VVZ – 1,0194. Rozhodná průměrná mzda je nyní  34 766 x 1,0194, což je 35 441 korun. Pro hlavní výdělečnou činnost činí minimální měsíční vyměřovací základ u soc. pojištění 25 procent z průměrné mzdy. Měsíční záloha je 29,2 procenta z této částky. U zdravotního pojištění je to 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy.

 

Většina OSVČ platí minimum

Nejnižší možnou zálohu platí OSVČ, které v daném roce s podnikáním začaly, a dále pak ti podnikatelé, jejichž roční hrubý zisk nebyl vyšší než průměrná mzda v zemi. Takových je přitom v Česku stále více než polovina.

Hrubým ziskem se rozumí rozdíl mezi příjmy a výdaji. Můžete si tedy vydělat více, ale díky paušálům si zisk snížíte a zařadíte se mezi plátce minimálních záloh. Pokud si za rok přijdete na víc, odvody státu se vám zvyšují přiměřeně výdělku.

Nově určené zálohy na sociální pojištění zaplatíte až po odevzdání přehledů o příjmech a výdajích (tj. až po daňovém přiznání).

Zdravotní pojištění

Tradičně rostou také minimální zálohy na zdravotní pojištění. Od ledna uhradíte měsíčně o 41 korun více než loni, a to 2 393 korun.

Oproti sociálnímu pojištění pro placení zdravotního pojištění platí, že se zvýšené pojistné hradí od začátku nového roku. Zálohy na zdravotní pojištění fungují zpětně, takže novou vyšší zálohu zaplatíte zdravotní pojišťovně již v únoru. Splatnost minimální zálohy je vždy do osmého dne následujícího měsíce.

Účast na zdravotním pojištění je ze zákona povinná a nemůže být nahrazena komerčním pojištěním. Na trhu působí sedm zdravotních pojišťoven a jednou za rok je možné zdravotní pojišťovnu změnit. Pokud jste plátci vyšších než minimálních záloh, ty se vám zvyšují (případně snižují) na základě předložení nového přehledu o příjmech a výdajích za daný rok.

 

Když začnete v roce 2021?

Podnikáte-li prvním rokem, platíte minimální zálohu automaticky. Příklad: Pan Novák zahájí hlavní samostatnou výdělečnou činnost od září 2021. Do 8. října tak bude muset uhradit první zálohu ve výši 2352 korun a bude ji odvádět pojišťovně i ve zbývajících měsících roku bez ohledu na výši výdělků.

 

Již příští rok budou moci OSVČ s ročním příjmem do 1 milionu korun plnit své daňové povinnosti na dani z příjmu, sociálním pojištění a zdravotním pojištění formou jedné platby – tzv. paušální daně. Nebudou poté odevzdávat ani přehledy ČSSZ a zdravotní pojišťovně.

Pozor na sankce!

Velká část živnostníků platí zálohy prostřednictvím trvalého příkazu a peníze odcházejí z jejich bankovních účtů. Pokud nechcete doplácet a zároveň hradit penále, musíte si hlídat příslušné termíny.

Loni se změnily i termíny, dokdy musí mít Česká správa sociálního zabezpečení peníze na důchodové (sociální) pojištění na účtu. Podle nového znění zákona musíte zálohu za daný měsíc zaplatit do jeho konce. U sociálního pojištění je nicméně rozhodující odevzdání přehledu o příjmech a výdajích. Měsíční zálohu v nové výši odvedete až za měsíc, kdy odevzdáte přehled za rok 2020 (většinou v dubnu). 

Živnostníci, kteří platí pojistné složenkou, musejí požádat svou místně příslušnou OSSZ o doručení poukázek, protože je úředníci neposílají automaticky. Žádost na správu sociálního zabezpečení můžete podat písemně poštou, e-mailem (a to i bez ověřeného elektronického podpisu), prostřednictvím vaší datové schránky či osobně na pobočce.

Podnikání na „vedlejšák“

Pokud máte podnikání jen jako činnost vedlejší, například vedle běžného zaměstnaneckého poměru, můžete spát klidněji – zálohy na sociální pojištění se vám oproti roku 2020 zvyšují jen o 18 korun (viz tabulku) na 1036 Kč, a to ještě ne ve všech případech.

Minimum totiž platí jen ti, kteří s podnikáním začínají, nebo ti, kteří mají dlouhodobě vyšší zisky než 2,4násobek průměrné měsíční mzdy. Pro rok 2020 půjde o částku 85 059 korun (2,4 x 35 441).

Minimální zálohy u soc. pojištění
Rok	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021
Průměrná mzda	26 611	27 006	28 232	29 979	32 699	34 835 Kč	35 441 Kč
Minimální záloha (u hlavní činnosti)	1 943	1 972	2 061	2 189	2 388	2 544 Kč	2 588 Kč
Minimální záloha (u vedlejší činnosti)	778	789	825	876	955	1018 Kč	1036 Kč

Minima na zdravotní pojištění pak platit v průběhu roku nemusíte, vše uhradíte najednou, a to až v roce 2021. Odvody vám pojišťovna vypočítá podle toho, jaké máte za předchozí rok příjmy. Příklad: Přivyděláte-li si podnikáním za rok 2020 pouze 30 tisíc korun, zaplatíte zdravotní pojištění za celý rok – a to jen ve výši 2025 korun (tedy 13,5 procenta z poloviny výdělku).

„S podáním přehledu doplatí zaměstnanec, který má podnikání jako vedlejší činnost, plnou částku na zdravotní pojištění. Velkou výhodou vedlejší pracovní činnosti je, že pokud příjmy po odečtení výdajů nepřekročí stanovenou hranici, nevzniká povinnost platit sociální pojištění,“ upřesňuje daňová poradkyně ze společnosti TaxVision Blanka Štarmanová.

„Za vedlejší činnost je považován například výkon samostatné výdělečné činnosti zaměstnanců, důchodců, studentů nebo OSVČ na rodičovské dovolené,“ připomíná Gabriela Ivanco.

Zdroj: Podnikatel.cz